Židovské ghetto v Mikulově
- Štěpánka Zbytovská
- 24. 6. 2017
- Minut čtení: 3
HISTORIE
> Dříve zde stály dřevěné domy, později, v 16. století domy nahrazeny zděnými.
> Židovská čtvrť měla své vlastní obchody, rituální jatka, masné krámy, pekárnu macesů, rituální lázně a od roku 1652 také vlastní vodovod.
> V roce 1719 spálil ghetto ničivý požár.
> Kolem poloviny 19. století mělo ghetto rozlohu zhruba 13,5 ha.
> Archivní pramen z roku 1726 zmiňuje smlouvu na výstavbu ohradní zdi kolem ghetta.
> Čtvrť také oddělována branami, řetězy, dráty, které bránily průchodu židovskou čtvrtí.
> Teprve v roce 1848 se uzavřené brány ghetta začaly židům pomalu otevírat.
> V 60. letech 20. století došlo k plošným demolicím. (Z původních 317 domů se do dnešních dnů zachovalo pouze 90)
> Většina vnitřních prostor domů v mikulovském židovském ghettu má barokní charakter.
PAMÁTKY
> Je nejcennější dochovanou památkou židovské minulosti Mikulova.
> Svou rozlohou 19 180 m² patří k největším v ČR.
> Založen byl pravděpodobně v 15. století.
> Nachází se zde asi 4000 náhrobků.
VSTUPNÉ - plné 30 Kč
snížené 20 Kč
Více ZDE
> Je nejstarší a dnes jedinou stojící mikulovskou synagogou.
> Prostor hlavního sálu byl překryt čtyřmi barokními kupolemi sklenutými uprostřed na čtyřsloupový pilíř, jež tvoří kryté řečniště.
> Synagoga je z cca 15. století.
VSTUPNÉ - plné 50 Kč
snížené 25 Kč
SLUŽBY - focení 50 Kč
Více ZDE
MIKVE
> V červenci roku 2004 byla při záchranném archeologickém výzkumu v Brněnské ulici objevena židovská rituální lázeň.
> Výzkum archeologů z Regionálního muzea v Mikulově ukázal, že mikve pochází z přelomu 18. a 19. století.
> Má podobu přibližně čtvercové nádrže s přítokem vody.
> K mikve se sestupovalo po schodech, zčásti dřevěných.
BÝVALÁ CHLAPECKÁ ŽIDOVSKÁ ŠKOLA
> Dům s barokní dispozicí a klenbami (válené s lunetami, pruské klenby, placky).
> Po 2. světové válce dům upravený pro bytové účely.
> Je to kulturní památka.
> Prvotní sídlo židovské základní školy od konce 18. století do roku 1844.
> Tehdy šestitřídní.
> Poté v letech 1844-52 zde umístěn židovský ústav pro hluchoněmé, který vedl Josua Hirsch Kollisch a učitel Joel Deutsch.
> Ústav byl v roce 1852 přeložen do Vídně.
KOŽENÉ MODLITEBNÍ ŘEMÍNKY
( Z expozice v Horní synagoze)
> Kožené modlitební řemínky s pouzdry = hebr. tfilin
> Do pouzder jsou vloženy proužky pergamenu s vybranými pasážemi Tóry. Jedno z nich si při ranní bohoslužbě věřící muži připevňují na levou paži ve výši srdce, druhé na čelo na znamení biblického nařízení.
KOŘENKY PRO VONNÉ KOŘENÍ
(Z expozice v Horní synagoze)
> Používají se při Šabatu.
> Vůně koření, nad nimž je pronášeno požehnání na závěr šabatu, má utěšit člověka loučícího se se svátečním dnem.
PRIVILEGIA
( Z expozice v Horní synagoze)
> 31. července 1780 potvrdil Karel Maxmilián, kníže Dietrichstein, mikulovským Židům privilegia, udělená jim jedním z jeho předchůdců.
ZAJÍMAVOSTI
> Důsledku stavební úpravy hřbitovního areálu, která proběhla snad na počátku 19. století, bylo značné množství starších náhrobků využito jako výplně vnitřních tarasů, oddělující stezky od hřbitovních polí.
ÚSTAV PRO HLUCHONĚMÉ
> Založil jej z vlastní iniciativy mikulovský rodák, obchodník a filantrop Hirsch Kollisch (1780-1866).
> Škola, určená především dětem ve věku 7-14 let.
> Učitelem hluchoněmých se stal Joel Deutsch. > Ve výuce byl kladen důraz na poznání hebrejštiny a židovského náboženství.
> Od roku 1850 se výuky mohly zúčastnit postižené děti z ostatních moravských židovských obcí, později i z Maďarska.
> V roce 1852 ústav přeložen do Vídně.
Židé v Mikulově
Daniela Veselská, Stanislava Vrbková
Kniha o dějinách, památkách, osobnostech, životě a kultuře města, které bylo po dlouhá tři století sídlem zemských rabínů věhlasných jmen (včetně rabi Lőwa) a centrem moravského židovství, městem s romantickými zákoutími ghetta i působivou architekturou synagog.
Kniha je velmi čtivá a i ten, kdo o judaismu neví nic tu získá základní informace o kultuře, zvycích, symbolech na náhrobcích atd..
| Knihu jsem koupila v obřadní síni na židovském hřbitově |
Cena - 89 Kč
Comentarii